50 let PK Třebusice - historie část I.

V letošním roce slaví PK Třebusice významné jubileum – 50 let od svého založení. Při této příležitosti bychom chtěli naši historii přiblížit nejen současným fanouškům, ale i širší veřejnosti. Pamětníkům připomenout staré časy a těm mladším postupně vyprávět příběh třebusického futsalu/malé kopané tak, jak se psal od roku 1976 až do dnešních dnů. Rozhodli jsme se proto připravit malý seriál, ve kterém se postupně vrátíme do jednotlivých období existence klubu. Zavzpomínáme na začátky, první hráče, zápasy, úspěchy i chvíle, které formovaly třebusický futsal.

Dnes začínáme 1. dílem, který nás zavede do let 1976–1995 – do období úplných začátků, kdy se rodila tradice, na které klub stojí dodnes.

Dnes se vracíme o půl století nazpátek ⚽

50 let futsalu ve Třebusicích

Historie klubu I. (1976 - 1995)

Počátky futsalového, tehdy klubu malé kopané, PK Třebusice sahají do roku 1976. Právě v tomto roce byl dokončen sportovní areál u místní požární nádrže, kde vznikla asfaltová plocha pro malou kopanou, která se okamžitě stala centrem sportovního dění. Neváhala ji využít parta nadšenců kolem J. Kubína, P.Slance, A. Arapidise, R.Lamera a V. Rubeše, kteří položili úplné základy budoucího klubu malé kopané. Již dříve se scházeli na „provizorním“ hřišti v Holousích, ale až právě vybudování zmiňovaného sportovního areálu stálo za pevnou myšlenkou založit fotbalový oddíl. Založila se také tradice sehrání novoročního fotbalového klání mezi ženatými a svobodnými fotbalisty, která trvá dodnes.

O rok později, v roce 1977, se těmto fotbalovým nadšencům podařilo dosáhnout důležitého milníku, když do sportovního areálu byly zakoupeny první pravé fotbalové brány MNV Třebusice, tím se otevřely brány do budoucna k pořádání oficiálních zápasů či přímo turnajů se sokolskými mužstvy z okolí. V té době největším rivalem byl určitě tým ze sousedního Brandýska zvaný PH Cihelka, který měl své „domácí“ hřiště v areálu bývalé cihelny v Brandýsku. Naším první názvem klubu byl „Uragán Třebusice“

Významným okamžikem byl rok 1979, kdy se v Třebusicích uskutečnil vůbec první turnaj. Kromě domácího týmu se ho zúčastnili právě PH Cihelka, mezi dalšími i Theodor Pchery. Na turnaj byl ku příležitosti zakoupen i pohár pro vítěze, který nám právě nakonec uzmul náš soupeř z Brandýska, od té doby se stalo fotbalové hriště postupně důležitým místem pro malý fotbal na Kladensku.

V roce 1980 se tým přihlásil poprvé do soutěže malé kopané, už pod názvem Sokol Třebusice, na Kladně, kde tehdy působilo přibližně kolem 30-ti týmů. Už druhá sezona přinesla mimořádný úspěch – v roce 1981 mužstvo vyhrálo 4. divizi Kladenské ligy, a to navíc už v domácím prostředí, jelikož ligové turnaje se konaly právě ve sportovním areálu v Třebusicích. Největším soupeřem nám za prvenstvím ve 4.divizi byl tým VKD Rozdělova. V té době kostru týmu tvořili P.Slanec, J.Kubín, V.Rubeš, L.Geschnábel, R.Lamer, M.Horsica, V.Švandrlík a bratři Arapidisové. V té době se o nejvíce branek našeho týmu staral zejména L.Geschnábel, který roli kanonýra klubu plnil po celou dobu osmdesátých let.

Další úspěch, tentokráte na poli netradičně velkého fotbalu, přišel v roce 1983, kdy se tým přihlásil do letního poháru ve velkém fotbale v Zákolanech. V konkurenci mužstev Zákolan, Blevic a Holubic získal překvapivě, ale zcela zaslouženě pohár za první místo, a tak vznikla tradice čas od času sehrát i přátelské zápasy velkého fotbalu, jelikož se hráčská základna postupně rozrůstala a počtem hráčů jsme mohli tyto zápasy také sehrát.  

Mezi největší momenty rané éry klubu patří bezesporu účast na Spartakiádním poháru v roce 1985. Tým úspěšně prošel kvalifikací na legendárním spartakiádním stadionu na Strahově a postoupil až do krajského finále v Příbrami (29.-30.6.1985), hraného formou dvoudenního vyřazovacího turnaje. Přestože se mužstvo nedostalo do druhého finálového dne, samotná účast ve finále republikové soutěže představovala obrovský úspěch a i dobrou reprezentaci kladenské malé kopané.

Na pohárové výkony navázal tým i v roce 1986, kdy se stal vítězem Kladenského poháru, dále ve Třebusicích v tomto roce probíhala stále Kladenská liga, kde jsme se prezentovali průměrnými výsledky. Oproti Kladenskému poháru se nám nedařilo v Chebském poháru, kde jsme po základní skupině vypadli a museli čekat na jiné fotbalové úspěchy.

V roce 1987 před kladenskou ligou, kterou jsme opět pořádali také u nás ve Třebusicích, se zúčastnili turnaje Mladí Praha. Finále tohoto turnaje jsme pořádali v našem sportovním areálu, bohužel jsme jako domácí tým neuspěli, vše si napravili v ligové sezoně, kde jsme obsadili dobré třetí místo.

V létě 1988 jsme se zúčastnili tradičního letního turnaje ve Zvoleněvsi, turnaji v sousední obci, který byl dlouhodobě známý vysokou kvalitou a silnou konkurencí zúčastněných týmů. Jak už to bývá, v turnaji se nám dařilo a tak jsme dopředu kalkulovali, koho bychom mohli „dostat“ do finále až jsme se utkali s domácími, který nás vytrestali a na náš tým zbylo 2.místo. Vše jsme si vynahradili aspoň na podzimním VKC CUP Jesenice konaném 28.-29.10., který jsme vyhráli a mohli slavit po delší době prvenství.

V následném roce 1989 se nám podařila odveta ve Zvoleněvském poháru, který jsme vyhráli a oplatili tak domácím rok starou porážku. Léto 1989 jsme zakončili i několika přátelskými zápasy ve velkém fotbale, kde jsme porazily všechny sousední týmy z vesnic Slatiny, Kolče i Blevic.

Rok 1990 znamenal pro PK Třebusice významnou změnu. Po deseti letech působení v kladenských soutěžích se tým přihlásil do nově vznikající Slánské ligy malé kopané a změnil tak své působiště. Přechod mezi nové soupeře se vydařil – v konečném pořadí jsme obsadili 2. místo. Stříbrnou příčku jsme přidali také na letním turnaji ve Zvoleněvesi, vítězství pak přišlo na turnaji v Tetíně, čímž jsme mysleli, že zakončíme naši úspěšnou sezónu. Bohužel v jejím závěru přišel tvz. „černý“ turnaj v Berouně, kde došlo k rozkolu týmu, který se negativně odrazil na atmosféře v mužstvu na další dva roky. Následující sezóny 1991-92 patřily k nejtěžším v historii klubu, výsledkově se nedařilo a nálada v týmu byla na bodě mrazu. Jejím světlým momentem byl příchod nových mladých hráčů do týmu, kteří měli přinést novou energii, což se později ukázalo jako naprosto klíčový krok k budoucnosti třebusického klubu. Mezitím měníme slánskou ligu opět za původní kladenskou, kde se nám také nedaří podle představ.

Už v roce 1993 přichází výrazný obrat, PK Třebusice s přehledem vyhrávají Kladenskou ligu, a postoupují do oblastního finále v Benešově, kde postupují do finálové fáze, která se hraje na hokejovém stadioně v Benešově a obsazují konečné vynikající 3. místo. Na následném letním turnaji v Dobřanech, hraném za účasti 60 týmů, jsme skončili na vynikajícím 4.–6. místě. Svůj první turnaj za hranicemi Kladenska absolvují s týmem mladí hráči v čele s M.Kubínem, J.Smetanou ml. a J.Hovorkou. Na podzim poté slavíme další úspěch, když návrat na slánský asfalt si osladíme vítězstvím v 1. ročníku Slánského poháru. Drobnou kaňkou, nikoliv v organizaci, ale v umístění je jen očekávaný 1.ročník vánočního turnaje uspořádaného v našem sportovním areálu, kde naše oba celky obsazují až 3. a 4.místo, z prvenství se raduje celek Vinařic.

Sezona 1994 už byla oproti euforii předchozího roku slabší. V kladenské lize jsme skončili na 5. místě, na Slánském poháru jsme obsadili 2. příčku, kde se stává nejlepším střelcem nestárnoucí L.Geschnábel. Na podzim jsme se zapojili do nově hrané ligy sálové kopané ve Slaném, kde jsme skončili čtvrtí. Jediné prvenství tohoto roku zaznamenal tým mladíků z Třebusic, který ovládl 2. ročník Vánočního turnaje, kde si premiéru v dresu PK odbývá osmnáctiletý P.Suk, který se v následné dekádě stává dalších důležitým hráčem v klubu.

V roce 1995 se klub opět dočkal výrazného úspěchu, když poprvé vyhrál Slánskou ligu a postoupil do Oblastní ligy Středních Čech, nejlepšími střelci tohoto ročníku se stali oba naši hráči L.Geschnábel a M.Kubín. Tým začínal být mixem zkušených starších hráčů s mladou generací v čele s M. Kubínem, J. Smetanou, P. Sukem a také dalším novicem J. Vaňkem, svůj první start v barvách PK si odbývá i patnáctiletý P.Kubín. V letní sezoně jsme absolvovali comeback na turnaj v Dobřanech, kde nejdříve pořážíme ve skupině druholigový Ajax Cheb a vítězíme ve skupině. Bohužel v utkání o postup do druhého dne nestačíme na Fialky Nejdek a z turnaje odjíždíme s nepořízenou. V dalším ročníku Slánského poháru obhajujeme stříbrnou pozici, tentokráte za Spartou Slaný, svoji pozici nejlepšího střelce alespoň obhajuje třebusický Geschnábel. Na konci roku obhajují třebusičtí mladíci prvenství na vánočním turnaji, když suverénní vítězí s 18 vstřelenými brankami ve třech hraných zápasech.

Ale to už probíhá podzimní část Oblastní ligy Středních Čech, o které budeme psát příště....